Tag Archives: závody

Závody?…ano…ne?

Už je to tak dlouho, co jsem psala poslední článek, až teď mi dochází, jak čas hrozně letí, ale přitom je to všechno jako včera.

A tak jsem se rozhodla se opět vrhnout do psaní. Přišlo mi tolik dotazů od Vás, jestli se hodlám vrátit na prkna? Taky, že si všímáte toho, jak se moje tělo mění a jestli teda budu závodit? Abych  Vám pravdu řekla, tak jsem měla tyto myšlenky a dokonce začala „přípravu na podzim“, ale jaksi už to nejsem já. Začala jsem si pokládat otázku, je to opravdu to co chceš? Uvědomila jsem si taky věc, jako to, že nejsem o nic méně sportovec, pokud nebudu závodit. Já jsem nyní se sebou spokojená, přijala jsem se reálně taková jaká jsem, miluji sport, ale miluji i život. Bude to znít asi divně, ale nehodlám tomu obětovat všecho a zase i u tohoto bodu si myslím, že nejsem o nic méně sportovec, než ti co závodí. A to je i pro Vás všechny, nejste o nic méně, než ti co se chystají na závody a jedí své „brofood“, můžete makat a pracovat na sobě, stejně tvrdě, jako oni, ale můžete to dělat svým způsobem a za svým cílem a také je to v pořádku. Nic není jen černé nebo bílé, jsou i jiné možnosti a já si nejspíše vyberu jednu z těch jiných cest, která nebude ještě letos směřovat na závodní prkna. Neříkám, že už nikdy, ale neříkám, že zrovna teď.

Já Vám tímto děkuji, že jste pořád se mnou, také svým klientkám, které do mě vkládají své naděje a já jim pomáhám plnit si své sny a ukazovat i jinou cestu. Možná i proto nyní ještě zůstanu plně přítomná a raději budu vkládat své síly, tam kde je to opravdu třeba a to pomoci jiným ženám se svými trápeními ohledně stravy a tréninků.

A co já se necháme překvapit, nikdy není nic jisté, jen to, že jsme tady a teď❤️ 

Mějte se Všichni moc krásně S.

Advertisements
Označeno tagem , , , , , , , , , , , ,

Život podle tabulek…někdy je třeba i vypnout

Dnešní doba, svět, život jde přesně podle tabulek, tabulky v jídle, tabulky v práci, tabulky ve společnosti a nedej Bože do těch tabulek nezapadnout nebo se nechtít zavděčit všem.

IMG_20160620_140150

Moje off season…high carb

Okamžitý titul lůzra společnosti, vyvrhela JASNÝ. Ano, beru to někde je řád třeba, ale je rozdíl mezi tím žít v rytmu, žít spříznění a žít pod tlakem a stresem, který je na nás kladený ze všech strach. ÓÓO´´´dát si ovoce? Pozor, hrozba, pokrytectví, nejsi fitness člověk, společnost tě odsoudí, dej si pozor a ovoce nejez je to velké zlo. Léto, zmrzlina? Jsi se zbláznil, neexistuje, zmrzlina vs. sixpack? Stres vs. pohodový život? Co si z toho vybrat? V dnešní době je nutnost být IN, být pořád ve formě, aby bylo co ukazovat. Ale…otázka je, co se skrývá za fotkami, které jsou každý den postovány na sociálních sítích? Je tam opravdu ta top radost? Skvělej život? No, neřekla bych, že vždy.Snapchat-3882603032942142535 Myslím, že je velmi důležité si uvědomit také to, že život je jen jeden a promrhaný čas v nervech je věc druhá. Hmm, co je na tomto špatně, když mi devítiletá slečna řekne, že si připadá tlustá? Má velké břicho a se spolužačkami si porovnávají to, kdo je hubenější??? What? Tohle není dobrý, doba nás žene do extrémů a zanechává za sebou velké následky. Jedna věc je cítit se fit, cvičit, milovat to, jíst vyváženě a zdravě. Druhá věc je extrém, který není hlavně dámy, vždy nutný…mluvím o závodních dietách, ty jsou opravdu pro závodníky. Nevidím důvod proč fajn holka, která cvičí pro radost, jí zdravou stravu, která jí prospívá  by se měla pouštět do extrémů a vyřadit ze své stravy úplně vše a být na čtyřech potravinách. Já v tom smysl nevidím. Taky si myslím, že není nic špatného, když si mimo sezónu dopřeju ovoce a vyváženou stavu. Tělo není stroj, potřebuje zregenerovat a vrátit se do normálu. Ani si nemyslím, že bych musela celoročně vše vážit a počítat, prostě i hlava potřebuje klid a pak bude vše opět fungovat jak má. Ano, je to tak, kolik do toho vložíš tolik se ti vrátí, ale vždy se to může vrátit i v tom zlém, pokud jedeme úplně na doraz a sami nemáme tu stopku, kdy fakt vypneme a odpočineme. Někdy je totiž méně opravdu více. Neustálé prohlížení v zrcadle, kontrolování centimetrů a váhy, každá výčitka s jídla nás pouze brzdí. Na chvíli se zastavme, on se svět nezboří, tělo se nezhroutí a prostě a jednoduše zkusme žít, jen tak… bez výčitek, když se nám něco nechce, bez sebeurážení, bez prohlížení a hlavně bez závisti. Vážně, vždy není vše tak jak vidíme na fotkách nebo videu a i kdyby, vy jste vy, váš život, vaše volba, vaše vše. Každý jsem jiný. Každý máme svůj svět, svoji cestu, nechtějte se opravdu zavděčit všem, jednou byste mohli zjistit, že Vám to pouze ublížilo, stejně byste to nebyly vy a v přetvářce se dlouho žít nedá… Mějte se všichni moc fajn, dělejte vše, tak jak to cítíte, nenechte se tlačit ke zdi, jděte na to vše s citem a rozmyslem a klidně někdy i po hlavě a neuváženě, zdraví extrém je občas fajn, ale hlavně s chutí a radostí.Snapchat-5208067755951946830

 

Díky za přečtení příspěvku, budu moc ráda za vaši zpětnou vazbu.

 

 

 

 

 

 

Pokud budete mít chuť mrknou na nové video na YouTube ,o)

 

Označeno tagem , , , , , , , , , ,

Proč dělám, to co dělám a proč mám už většinu věcí u zadku.

Každý prostě máme tu svoji cestu, svůj cíl a svůj směr, kterým jsme se vydali. Každý jsem určitě taky udělali spoustu chyb a buď jsme se z těch chyb poučily, nebo se v nich plácáme dál a děláme další chyby, jednu za druhou dokud nás to nenakope pěkně do zadku a my se jednoho dne probudíme, řekneme si dost!11091337_10203792379318027_3746802104536798691_n Tohle byla poslední kapka a začneme normálně přemýšlet, uvažovat a zahájíme boj proti nepořádku v hlavě, proti věcem, které nás brzdí nebo nám komplikují život. Možná si i v tom okamžiku právě teď a tady určíme ten svůj směr, kterým se vydáme. Uklidíme si kolem sebe, přetřídíme lidi, které nám život ztěžují a necháme v něm pouze ty, o kterých víme, že jsou to lidi, co nám můžou něco dát a né nás pouze vysávat částečku po částečce. A tak nějak to bylo i se mnou, potřebovala jsem si utvrdit spoustu svých myšlenek, šlápnou hodněkrát hluboko do prázdna, dostat facku od života a uvědomit si co vlastně chci a jakým směrem dál chci jít. Hlavně co se týče sportu, závodění a všeho kolem. Potřebovala jsem si ujasnit věci, za kterými se nelze hnát, které nejde vytvářet uměle, věci, které musíte mít v sobě, cítit je a cítit se v nich dobře neustále. Pokud Vás, ale opustí radost, víte, že to nikam nevede je něco špatně. Asi jako všichni lidi i já se občas plácám ve věcech, svých pocitech a myšlenkách. Teď už přesně vím, kde chci být a na 100% vím také, kde být nechci. U mě je to hlavně o tom, že se nebudu nechávat hnát do tabulek, nebudu se škatulkovat kategorií, jak by měla správná postava vypadat.IMG_20160604_074304 Je to hlavně o nás… našich pocitech a o tom, jak se budeme sami nejlépe cítit dobře. Pořád jsem si říkala, jak musím být lepší, víc toho míň toho, ale….je to opravdu to co člověk chce? Najednou u mě přišlo nějaké probuzení a já si řekla, že se už nechci nikam hnát, že zpomalím, všechno změním a půjdu si svou cestou, i když možná opravdu nebudu zapadat do standartu, který je hodný podia, pokud nebudu, tak nebudu… Hlavně, že budu šťastná, jelikož ty roky Vám potom už nikdy nikdo nevrátí. Tedy, dělám si to po svém, trénuji po svém, dělám to hlavně s chutí a radostí, dělám to víc na plno, než kdy jindy. Žiju jen jednou a tak si ten život pořádně užiju, každý den a každou minutu, nechci jednou říct, kolik jsem ztratila času. Závodění je krásné, ale…je tam spousta věcí, které zas až tak úžasné nejsou, najednou to začnete dělat a hnát se za něčím, pokud Vám budou tvrdit, že to není pravda a, že i téměř 10 minut před smrtí v té nejhorší dietě to úplně milujete, tak si myslím, že to není pravda a prostě jen nechtějí říct pravdu. Jelikož ten konec a ta nejtvrdší dieta je velkej hnus, ale jak říkám všechno jde, když se chce a zase potom vidět tu závěrečnou formu za to stojí a pocit je to úžasný to zase ano.image-cb12254a2be9b1be1e592e49e7bea551efa76bc2823bf9f13d1518b6ee8ce967-V Taky Vám spousta lidí většinou na rovinu neřekne, že neustále myslíte jen na jídlo, těšíte se, až to skončí a vy se pořádně přežerete, tudíž máte okamžitě x kilo nahoře, ano i tohle je fakt, teda pokud nemáte trenéra, kterému to pálí a nasadí vám reverzku, ale i tak je to těžký ustát. Na druhou stranu Vás to neskutečně posílí a už Vás jen tak něco nerozhodí. Jak říkám, chci být upřímná tohle jsou věci, co mi vadí a proč jsem si chvíli chtěla dát klid a přemýšlet…další věc je taky ta, že chci zůstat stále ženou. Dnešní sport a nároky se opět posouvají dál a dál, tlačí nás opět do změn, které pro mě už jsou asi i neúnosné a ač jsem opravdu sportovec a nechám v tom fitku, co jde, tak se nechci nechat tlačit do kouta a jednou litovat a nemoci se na sebe podívat do zrcadla.( to neznamená, že bych nechtěla závodit, já se na to opravdu těším, až si zase stoupnu na prkna,ale teď to chtělo pauzu ). Druhá věc pro mě, celej život se netočí kolem sportu, jsou i jiné věci kolem nás, na které věšenou zaslepeni sebou a tím, kam se ženeme úplně ignorujeme.IMG_20160514_193530 Nikdo si to nechce připustit, ale stejně jednou přijde ten okamžik a všichni vidíme, co nám uteklo, co jsme přehlíželi. Sport je úžasný, člověk se u něj úplně odreaguje, vypne, nakopne jej, ale je skvělé když ho můžete dělat s chutí, radostí a dát do toho max. co jde, ale přitom zůstat nohama na zemi a lidmi… né nadlidmi s obrovským bicákem. Pořád by v nás měla zůstat pokora, lidskost a stále bychom měli vidět i to, že jsou tady lidi, co to neberou tak vážně, mají nás sice za exoty, ale třeba nás mají opravdu rádi, tak i přes tu naši slepotu a honbou za medajlí, uznáním, úspěchem (dosaďte si sami, proč to děláte)  bychom je přehlížet neměli. Nic není na pořád…nikdy  nevíš, co bude zítra.IMG_20160512_193942 Proč jsem se rozhodla jít vlastní cestou? Nejím maso, pro spoustu lidí naprostý blázen, ale co…je to jejich věc, jejich starost? Asi takto, co bude se mnou je pouze jen a jen moje starost. …a? Zblázním se z toho? Ani ne, je mi to popravdě úplně u prde…co si kdo myslí. To fakt není můj problém, já přesně vím, proč to dělám, mám svůj důvod. A tak si myslím, že by každý měl dělat vše podle svého uvážení a taky by si každý měl všímat pouze sám sebe, přestat kopat kolem sebe, ukazovat na ostatní…většinou s tím stejně ukazují pouze svoji slabost. Trénuji, tak jak sama uznám za vhodné, nikoho neposlouchám, vím, co na moje tělo platí a kdo jiný jej může znát líp než já?IMG_20160605_065934 Mám sponzory, které mi spousta lidí závidí, ale také si neuvědomují, že je to pouze tvrdou prací a né tím, že sedím doma na zadku a lituji se jak je to všechno těžké. I když další věcí je ta, že máte sponzora a lidi Vás začnou odsuzovat, že jste se zaprodali, já propaguji jen to, co vím, že je pro mě přínosné a funguje, pokud to opět někdo odsuzuje, je to jen a jen jeho problém, já si budu opět dělat to, co já uznám za vhodné. Chodím se bavit s přáteli a s rodinou…dělám i jiné sporty, které mě napluňují a baví, všchno není jen o životě v gymu. Proto lidi, jděte, každý za svým cílem, neohlížejte se na ostatní, pokud v koutku vaší mysli bliká červené světýlko na poplach a máte tušení, že vaše rozhodnutí je správné, 13177653_10201625553196406_4074520588025361697_nneposlouchejte za každou cenu někoho jiného. Nesnažte se zavděčit každému, je to nemožné a vždy se najde nějaké hovado, které vás bude hejtovat a chtít stáhnout ke dnu. Jsme pány svého času, života… jen my jsme za sebe zodpovědní. Mějte se moc krásně, jděte si pro to své…néé bezhlavě, ale s pokorou, úctou a s velkým úsměvem na tváři. S.

Označeno tagem , , , , , , , , , ,

Nucené, nenucené volno… nový blog

• Pořád jsem přemýšlela zda-li se opět vrátit k psaní blogu, co Vám budu povídat času moc není. Příprava na závody zabere spoustu času, vše kolem práce a osobních starostí (Silvie výmluvy). Ale zase si říkám, že mi vždy blog dělal radost a tvoření1510532_10203277556727784_6585533138997177795_n nových receptů,16507_482911318513987_7552742372462812313_n sem tam něco uvědomělého napsat není zas tak špatné a vždy se chvíle času najde. A kdy jindy se do toho pustit, když né teď? Zrovna mě k tomu přispěly i okolnosti, kdy asi po 5 letech mám naprosté volno od tréninků, kardia a jiných činností. Taková ta plánovaná, neplánovaná operace. Proč to píšu tak složitě? Protože v tomto případě to trošku komplikovanější bylo. Před 5 lety jsem podstoupila augmentaci prsou, nebylo to vůbec kvůli závodům, sportu nebo někomu, bylo to čistě jen kvůli sobě. Moje prsa po porodu a následném kojení prostě a jednoduše nebyla to, co bych chtěla mít (spíše tam nic nebylo ,o)). Vše vypadalo skvěle, dobře naplánováno…ale… neměla jsem ani ponětí co bude následovat potom. Špatně zvolené uložení implantátu, typ implantátu, poškozený prsní sval (který mě po celých pět let pronásledoval a docela bolel) o vizuální stránce po vyrýsování na závody ani nemluvím. Po čase se mi utvořila i kapsula a implantáty jsem měla na obou stranách přetočené, bylo to celé opravdu zlé. Nevím zda-li je v této době ještě normální, že Vám dají každý implantát z jiné série, ale to už je pro zakončení pekla vše. Proto bych ráda apelovala na to, dávejte si opravdu pozor, do kterých rukou se svěřujete. Nyní jsem tedy po reoperaci u pana doktora Patrika Paulise, který je opravdu špičkou ve svém oboru. Přístup, jednání, lidskost a velké estetické vnímání ho dělá opravdovou kapacitou. Pro mě bylo velmi důležité vrátit mi do původního stavu, utržený prsní sval, který se mu podařilo zachránit, což jsem velmi ráda. Pan doktor mi navrhl uplně jiný typ a velikost implantátu, tak stejně i jiné uložení. Věřím, že to byla nejlepší volba, kterou jsem mohla i na doporučení svých kamarádek Sabinky a Olivie udělat. Tím pádem se nabízí druhá stránka věci, co závody? Přípravu na jarní sezónu jsem díky operaci ukončila a vrhnu se do přípravy na podzim nebo nadcházející jaro. Teď je pro mě prioritou být v pořádku, připravit své závodnice a začít se věnovat pořádně klientům, sponzorům a rodině.
• Pokud budete mít jakékoliv dotazy ohledně augmentace, reoperace, nebo dotazy na operaci, kterou jsem podstoupila u pana doktora Paulise, ráda Vám vše zodpovím.

• Přeji pohodový den ,o) Silvie

Označeno tagem , , ,