Tag Archives: soutěž

To je život…

Vzpomínám, sedím a občas ani nedýchám. Proč? Člověk si může tisíckrát vyčítat, co podělal, co bylo špatně a jak tedy zase z tohoto kolotoče dál? Jediný řešení pro mě bylo zastavit, img_20140914_145543vysednout z tohoto vlaku a jít cestou, která se potáhne, bude klikatět, ale nevzdat to a snažit se opět být v pořádku a sama sebou. Chodí mi spousta dotazů, kdy půjdu na závody, proč teď nezávodím. Několik příspěvků jsem již na toto téma psala, chápu… sleduje Vás mě opravdu mnoho a já si vážím každého jednoho z Vás, vždyť to je to co mě posouvá dál a vím, že to všechno co dělám, má smysl. Také jsem si to takto nepředstavovala, ale osud se s námi nemazlí a to co chceme na sobě vyždímat si potom vezme zpět, to je lidský koloběh života. Jednou jsi dole a podruhé nahoře. Za všechno co urputně chceš, musíš zaplatit většinou i vysokou cenu. Nejhorší zjištění je to, pokud platíte vlastním zdravím. Což v tomto sportu není vůbec nic cizího a spoustu závodníků to zná. Potom je velmi důležité se zastavit a srovnat si priority života. Já si je srovnala tak, že zdraví a moje rodina je to nejcennější co můžu mít a závodění posunula dál. Neříkám, že nebudu závodit, že už bych to úplně zašlapala do země, ale prostě teď ne. Moje tělo dostalo po poslední extrémně drastické dietě pořádnou lekci, oznámení od lékařů bylo taky s vykřičníkem. Kolaps metabolismu a dalších velmi důležitých životních funkcí mi byl dost velkým hrozítkem toho, vzít rozum do hrsti a začít pracovat s tím co mám a jak to vše napravit. Pozávodní stav nebyl nic moc příjemného, extrémní výkyvy váhy a to i přes držení stravy, nebo psychické pochody a velmi rozhozené hormony. Naštěstí už je to téměř rok a já konečně můžu říct jsem v pořádku, konečně je mi dobře a i mé výsledky ukazují, že opět funguji jak normální člověk. Popravdě, moc se mi nechce opět o tento stav přijít, kdy se cítím dobře, tělo reaguje jak má a já nemusím držet žádné drastické diety. Ono, kdo si prošel pozávodním stavem, spíše myslím dámy, určitě ví jaké to je, né vždy je to tak úžasné jak to na fotkách vypadá. Pro mě bylo důležitý nevzdat to, snažit se pořád na sobě makat, změnit si v hlavě pochody, které jsou pro nás většinou mučivé a změnit celkově přístup ke stravě. Ano, stále jsem na sebe přísná, stále chci pokroky, ale teď už vím, že né za každou cenu. Nyní poslouchám své tělo, mění se mi před očima úplně samo bez přílišného a extrémního nátlaku, za což jsem hrozně ráda. Pokud si myslíme, že jsme nesmrtelní a necháme se převálcovat našim egem, velmi se pleteme. Já už si tu daň uvědomila. Dělejme vše s rozumem, ať jednou nemusíme litovat našich chyb, které mohou být i nevratné. Pokud už jsme chybu přeci jen udělali, snažme se z ní poučit. Žít tady a teď i za tu cenu, že nejsme perfektní, ale žít…prožívat život a né přežívat. Vždyť každá chybička na nás je krásná, ať už se to týká těla nebo něčeho jiného. Jsme jedinečný, jen občas zapomínáme pro majetek, postavu, slávu, soutěže…prostě jen být a radovat se z toho co máme.

Advertisements
Označeno tagem , , , , , , , ,